Tým Book Therapy

Tereza Čápová

je Petřinou pravou a někdy i levou rukou v brněnské pobočce. Tam zákazníkům pomáhá s výběrem a také pro ně chystá boží čtení, křty, večírky a workshopy.

O co se nyní zajímáš nejvíce?

Terka: Baví mě fotografie a umění, ráda chodím do galerií. V Book Therapy máme spoustu knih na toto téma, často doprovázejí konkrétní výstavy, což je skvělé. Kvůli pandemii jsem například nemohla jet do Paříže na Koudelkovy Ruins, ale naštěstí o výstavě vyšla nádherná publikace. Anebo jsem naopak byla ráda, že máme skvělou knihu o výstavě Margiely v Palais Galliera, kterou jsme s manželem navštívili. A když jsem minulý týden připravovala příspěvek ke knize o Fridě Kahlo, zjistila jsem, že GHMP pořádá výstavu jejích fotografií. Baví mě, jak je Book Therapy s aktuálním uměleckým děním propojené.

Kdybys mohla být třeba jen na chvíli nějakou literární postavou, která by to byla a proč?

Terka: Možná Marcel z Jak voní tymián, mohla bych tak trávit letní prázdniny v provensálských kopcích.

Co o tobě málokdo ví?

Terka: Právě jsem nad odpovědí přemýšlela přesně 13 kilometrů jízdy na kole z pláže a na nic jsem nepřišla. O mně se ví všechno. Anebo to stejně neřeknu. Jsem zvědavá, co odpoví holky! (směje se)

  

Eliška Čechovská

ví o folkloru, co mnozí ani netuší. V brněnské Book Therapy vám ráda poradí (nejen) s výběrem knih o tradicích a řemeslech. Možná při workshopu modrotisku vedla ruku i vám?

Kdybys mohla být třeba jen na chvíli nějakou literární postavou, která by to byla a proč?

Eliška: Jednoznačně by to byla postava z Harryho Pottera. Patřím mezi ty, kteří na tomto fenoménu vyrostli. Nikdy nezapomenu na to, jak jsem netrpělivě čekala na další nové díly knižní série. Takže i kdybych mohla být třeba jen neviditelnou postavou, určitě volím procházku Bradavicemi.

Soudíš knihu podle obalu?

Eliška: Rozhodně! Studovala jsem knižní design, takže mě zajímá vše včetně vazby. Ale vždy si dávám pozor, protože vím, že i obsah může mnohdy předčit i ten nejdokonalejší obal.

O co se nyní zajímáš nejvíce?

Eliška: Poslední roky jsou mými největšími koníčky folklor a tradice. Vnímám je jako obrovský dar našich předků, o který je třeba pečovat. Postupem času se z nich stala i tak trochu má práce. Díky folklorním ilustracím jsem se také dostala k ruční výšivce, která je mým dalším velkým koníčkem.                                                                                                                                                                                                                     

Veronika Badinová

Pokud vám někdo v brněnské Book Therapy dal dobrý tip na knihu (nejen) s interiérovým designem, mohla to být právě Veronika. Pokud totiž ve volném čase neodpočívá při korektuře textů, upravuje starý nábytek.

Kdy pro tebe nastávají dokonalé podmínky ke čtení?

Veronika: Kdykoli mám me-time a nemusím interagovat s ostatními lidmi. Nejčastěji je to doma v křesle se sklenkou červeného, cestou vlakem nebo na chatě v horách. 

Která kniha pro tebe byla největším překvapením?

Veronika: Překvapením je pro mě vlastně každá kniha. Nikdy nevím, jaký zážitek budu mít z jejího čtení, co se v ní dozvím nebo co se třeba naučím sama o sobě. Mám-li ale nějakou jmenovat, vybaví se mi Život s hvězdou od Jiřího Weila. Když jsem ji tehdy začínala číst, vůbec nic jsem o ní nevěděla, a tudíž jsem neměla žádná očekávání. To jsou pak momenty největšího překvapení. 

Kdybys mohla být třeba jen na chvíli literární postavou, která by to byla a proč?

Veronika: Určitě Heidi (děvčátko z hor), moje absolutní dětská hrdinka - ve všech smyslech tohoto slova. Zejména proto, že v dětství jsem měla mnohem jasnější představu o tom, kým nebo jaká bych chtěla v životě být - idealistická, možná až lehce naivní, ale zato nespoutaná.                                                                                                   

Ivana Kozáková

je nejčastěji k zastižení v pražské Book Therapy, na přednáškách žurnalistky nebo v redakci Deníku N, pro který píše články. Miluje knihy. Především ty o umění, reportážní i beletristické. A díky tomu rozdává ty nejlepší tipy na knihy, které stojí za to přečíst.

 

Kdo jsou tví nejoblíbenější autoři?

Iva: Neřeknu nic světoborného. Určitě Milan Kundera. Čest jeho památce. Haruki Murakami, Mieko Kawakami. A taky musím zmínit vycházející irskou hvězdu Sally Rooney.

Bez jakých tří věcí si nedokážeš představit den?

Iva: Kniha, tužka, foťák.

Co o tobě málokdo ví?

Iva: Já o sobě řeknu všechno… (dlouhá pauza) Nad tím budu muset ještě chvíli popřemýšlet. (opět dlouhá pauza) Že píšu pro Deník N, ale to vlastně také všichni ví. Už vím, mám slabost pro knihy, které zlomí srdce, Schieleho a Basquiata.

Julia Pátá

přednostně vysedává v Book Therapy a živí se kulturní publicistikou. Jejím hlavním zaměřením je film a hudba, ale věnuje se i sociálním tématům v rámci tvorby podcastu. Ve volných chvílích se poflakuje po pražských kavárnách, kde se učí na zkoušky z žurnalistiky a urputně se snaží dočíst knihy, které se ji za poslední měsíce nahromadily vedle postele.

 

Která kniha je nyní rozečtená na tvém nočním stolku?

Julia: Mám vždy víc rozečtených knih, tak se v tom občas topím. Nejvíc času teď trávím nad románem Malone umírá od Samuela Becketta a debutem Anny Beaty Háblové s názvem Směna, kterou dočítám o volných chvílích v Book Therapy.

O co se nyní nejvíc zajímáš?

Julia: Dlouhodobě o film a hudbu, protože o těchto tématech také píši, ale snažím se teď víc věnovat cestování a přípravě na státnice.

Kterých knih máš ve své knihovně nejvíce?

Julia: Nedá se to lehce shrnout, protože jsem kompulzivní sběratelka knih, takže v mé knihovně najdete všechno od slovníku žurnalistiky, přes eseje, komiksy, divadelní hry a beletrii. Mám ale velkou sbírku knih od Joan Didion a detektivky Raymonda Chandlera.

 

Mischa Babel

je naše dvorní fotografka. Fotí knihy, fotí interiéry, fotí eventy a fotí i nás. Všechny tyhle naše portréty? Její práce. 

O co se nyní nejvíce zajímáš?

Mischa: Možná to bude znít bizarně, ale právě teď mě fascinuje mozek. Po přečtení Life Lessons from Brain Surgeon: The New Science and Stories of the Brain od Dr. Raula Jandiala jsem mozku absolutně propadla. Doufám, že v knize The Idea of the Brain od Matthewa Cobba se dozvím ještě víc.

Kdybys mohla být třeba jen na chvíli nějakou literární postavou, která by to byla?

Mischa: Asi Colin z Pěny dní, chtěla bych si vyzkoušet žít v bláznivém surrealistickém světě Vianových knih.

Co o tobě málokdo ví?

Mischa: Že skvěle vařím! 

 

Viktorie Sapoušková

se schovává v online světě Book Therapy. Komunikuje s vámi skrze náš obsah na sociálních sítích, v newsletterech nebo vymýšlí spolupráce. Necháme vás ale nahlédnout do její kuchyně. Je autorkou kuchařky BlaBlaBla, kterou u nás samozřejmě najdete.

Kterých knih máš ve své knihovně nejvíce?

Viktorie: Jednu dobu to byla BlaBlaBla, hahaha. Rozhodně beletrie, kuchařek a těch od nizozemských autorů. Nizozemštinu jsem totiž studovala. Na paty jim však šlapou knihy o fotografech a filmu, který zase studoval můj přítel.

Kdybys mohla být třeba jen na chvíli nějakou literární postavou, která by to byla a proč?

Viktorie: Kdykoliv čtu, přemýšlím, jakou postavou bych chtěla být. A ne vždy zůstanu pouze u jedné. Ale tak třeba Marianne z Normal People, protože mi učarovala nebo Elio z Dej mi své jméno, protože bych chtěla zažít léto ve vile jeho rodičů v Itálii i románek s Oliverem.

Máš nejoblíbenější knihu z dětství?

Viktorie: Rozhodně Děti z Bullerbynu. A oblíbila jsem si krásně ilustrovanou Špínu z Little Book Therapy. Už jsem si ji objednala. Ano pro sebe."

 

Bal Icme

Book Therapy vytváří vizuální identitu. To znamená, že navrhuje vše od záložek přes cedule na zdi až po kombinace barev, aby se vám u nás líbilo ještě více.

Kdybys mohla být třeba jen na chvíli nějakou literární postavou, která by to byla?

Bal: Zeze z Meu Pé de Laranja Lima, jeho příběh je specifický a univerzální zároveň. Život není snadný a nezáleží přitom, jestli jsi dítě nebo starší, ale přicházejí v něm silné momenty, kdy si uvědomujeme vlastní ryzost, jedinečnost srdce a dary, kterými oplýváme, a život má najednou smysl. To platí i pro Zezeho. Je jedinečný, inteligentní. Je silný, okouzlující a vždy má nějaký plán. Jsem ráda, že jsem si tu knihu mohla přečíst už třikrát, protože když jsem ji četla na základní škole, nerozuměla jsem jí ani trochu! (směje se)

Kdy pro tebe nastávají dokonalé podmínky ke čtení?

Bal: S kávou, čajem a se zvuky listí a deště.

Soudíš knihu podle obalu?

Bal: Jelikož je mým oborem design, ano, nejprve ji soudím, až pak nahlížím dovnitř. 

  

Petra Caudr Hanzlíková

Book Therapy založila. Je to právě ona, kdo knihkupectví udává směr a rytmus. Ať už vás u nás zaujme jakákoliv kniha, můžete si být jistí, že prošla přes její přísné oko.

Kterou knihu bys označila za své guilty pleasure?

Petra: Hory peklo ráj, napsal ji norský stand-up komik Are Kalvø.

Kdy pro tebe nastávají dokonalé podmínky ke čtení?

Petra: Dokážu si je vytvořit kdykoliv a kdekoliv – k velkému nadšení manžela a syna.

O co se nyní zajímáš nejvíce?

Petra: O tzv. kindness economy. Jak píše Mary Portas ve své knize Rebuild: „Planeta, lidé, zisk. V tomhle pořadí.“ Takové prostředí chceme v Book Therapy kultivovat. 

 

Jiří Caudr

je spoluzakladatelem a nepřízní osudu také naším ajťákem. Potkat se s ním ale můžete třeba i před večerní terapií v Praze, kdy pro vás Book Therapy otevře, abyste si naši nabídku mohli vychutnat nerušeně.

Hardcover nebo paperback?

Jiří: Anycover a anyback.

Která kniha pro tebe byla největším překvapením?

Jiří: Testament – Manifest: Památník Tomáše Bati. Perfektní obsah, který nepopisuje jen památník samotný, ale i osobnost Tomáše Bati, jeho hodnoty a k tomu celé zlínské dílo architekta Gahury. Kniha je zpracovaná tak precizním a nápaditým způsobem, že to překvapilo i mě, tedy člověka, který pár knih už v ruce měl. (směje se)

Kdybys mohl jedné knize přepsat konec, která by to byla a jak by dopadla?

Jiří: To ale nechci vůbec dělat! Nad koncem každé knihy musel každý autor hodně dlouho přemýšlet. A i když mám názor na hromadu témat, do příběhu, který z nějakého důvodu dopadne, jak dopadne, prostě zasahovat nemůžu. Na to si asi budu muset napsat něco svého.